Pušky, puky pivo a psi (kino kavárna)

Pýchou komunistů byla Československá lidová armáda a pýchou armády byli sportovci. V hokeji bojovala za vlast především Dukla Jihlava. Dokumentární film Pušky, puky, pivo a psi podává unikátní svědectví o armádním hokeji v letech 1948 až 1989. A často z toho vychází groteska, plná nečekaných objevů. "Mě do tanku nedostanete! Já jsem tady kvůli hokeji a ne abych si v tom vašem bordelu v tanku urazil prsty," vzbouřil se veliteli útvaru legendární obránce Jan Suchý - přesto to časem na vojně dotáhl na majora. A kdo by si pomyslel, že se kolektivní duch utužoval v česneku naloženým psem s bramborovým knedlíkem?

O svých potížích s vojenskou disciplínou, foukáním do balonku před tréninky, výjezdy na Západ i estébáckými "očky" tu vyprávějí více než dvě desítky nejlepších hokejistů: od Gustava Bubníka přes Jozefa Golonku, Milana Nového až po Dominika Haška. Autorům se navíc podařilo před kamerou rozpovídat i klíčové funkcionáře: svůj pohled na studenou válku tu líčí někdejší náčelník generálního štábu Miroslav Vacek a o útěcích do „kapitalistické ciziny“ mluví plukovník Ivan Kodaj.

Filmařská dvojice Jan Novák a Adam Novák, otec a syn, natočila svůj třetí dokument podobným stylem jako svůj předchozí "akční film o lásce k pivu" Občan Havel přikuluje. Otevřené výpovědi hokejových legend prostříhávají se surrealistickými skvosty komunistické propagandy z archivů Armádního filmu.

"Mě hokej fascinuje tak od šesti let, když jsem na něj s tátou začal v Kolíně chodit," říká Jan Novák. "Takže pro mě bylo zážitkem si popovídat s většinou legend československého hokeje. Ale při natáčení mě zajímal hlavně běžnej provoz kolem hokeje, třeba jaký to bylo prodat zápas... Anebo všechny ty paradoxy života za komunismu, třeba jak jedni z nejlepších sportovců na světě, kteří na Západě nastupovali proti dolarovejm milionářům, chodili na brigády do JZD a pašovali vodku do Švédska, aby mohli přivést manželkám Persil."